Krve je dostatek, ale dárci chybí

Celý rok pendlují mezi nemocnicemi Královéhradeckého kraje automobily a vozí tu nejcennější tekutinu. Ne každá si totiž může dovolit krev zpracovávat.

„Ve většině okresů sice fungují transfuzní stanice, ale ne v každé se krev i zpracovává. Jde o velmi náročný proces,“ říká předseda oblastního spolku Českého červeného kříže Lukáš Pochylý. Každý operační zákrok totiž potřebuje specifickou složku krve.

Jen výjimečně se už dnes používá takzvaná plná krev. Častěji jde „jen“ o červené krvinky, plazmu či krevní destičky. „Například v hradecké fakultní nemocnici se odebírá i zpracovává krev pro nemocnici v Rychnově nad Kněžnou,“ uvádí předseda. Jednotlivé nemocnice pak spolu spolupracují.

Podle Pochylého jsou v současnosti nemocnice soběstačné. „Samozřejmě se může vyskytnout situace, kdy nějaká krev, složka či konkrétní skupina chybí,“ říká. V tomto případě většinou stačí zvednout telefon a požádat nejbližší nemocnici o pomoc.

Během několika desítek minut tak může třeba z jičínské nemocnice dorazit várka čerstvé krve do Trutnova. Tento systém zatím funguje dokonale, ale hlavně v létě ho může omezit nedostatek dárců. I když jich každý rok nepatrně přibývá, populace dárců stárne.

Nemocnice v létě slouží jako zásilková služba. „Přes celý rok se nemocnice snaží dárce krve objednávat podle předpokládané spotřeby krve, třeba pro plánované operace,“ říká Pochylý. Krev se totiž nedá dlouho skladovat. „Plazma se zamrazí, a tak může vydržet i tři roky, ale s krví je problém. Červené krvinky vydrží maximálně 42 dní, krevní destičky jen 5 dní,“ informuje dále. Pro nemocnice je proto plánování odběrů velmi důležité, aby zbytečně krví neplýtvaly.

V létě je sice větší množství nehod, ale zase je méně plánovaných operací. Spotřeba krve je tedy o něco nižší.

„Tím pádem se objednává méně dárců. Problém by nastal, kdyby objednaní dárci odjeli na dovolenou a nepřišli,“ tvrdí Pochylý a dodává, že to souvisí s jejich nedostatkem. U některých krevních skupin tak mají doktoři v létě problém.

„Už je to skutečně napjaté a hrozí, že lékaři nebudou mít při závažných případech kam sáhnout,“ varuje Pochylý. V České republice je totiž průměr dárců na aktivní populaci asi dvě procenta. „Ve světě kolem čtyř procent. Proto vítáme každého nového dárce. Teď jich v kraji máme kolem 20 tisíc. Kdyby jich bylo 30, bylo by to pěkné a 40 je ideální varianta,“ přeje si Pochylý.

Darovat nemůže každý. Dárcem krve se sice může stát skoro každý člověk starší 18 let, který váží více než 50 kilogramů, ale dostat se do prominentního klubu držitelů Janského plakety nebo Zlatého kříže není tak jednoduché. Darovat krev nemohou lidé se zdravotními problémy.

„Každý zdravý člověk může darovat, ale jsou určité faktory, které darování ovlivní - buď by to znamenalo riziko pro příjemce, či pro samotného dárce,“ říká Pochylý. Krev například nemůže darovat člověk, který prodělal některý typ žloutenky, který během čtrnácti dnů před odběrem prodělal lehké onemocnění či je půl roku po operaci nebo tetování. D

arování krve je zapovězeno i lidem s těžkou alergií, trpícím chudokrevností či s nevyléčitelnou nemocí. Nový dárce může přijít na transfuzní oddělení i bez objednání. Vyplní dotazník, absolvuje základní vyšetření a pohovor s lékařem.

Pokud je vše v pořádku, může rovnou podstoupit svůj premiérový odběr krve a pomoci tak zachraňovat lidské životy. „Možná si to lidé neuvědomují, ale krev stále nedovedeme vyrobit ani ničím nahradit,“ upozorňuje Pochylý.

-red

FM DNES , redaktor, Petr Vaňous