Lékařské tajemství
Lékařské tajemství
Povinností každého zdravotnického pracovníka je zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v přímé souvislosti s výkonem zdravotnického povolání. Mlčenlivost musí být zachována jak o skutečnostech medicínského tak nemedicínského charakteru. Lékař ani ostatní zdravotnický personál nesmí poskytovat informace o diagnóze („pacient má zápal plic“), o léčebných postupech („pacient čeká na operaci žlučníku“), či o rodině ( „pacient se rozvádí“).
Povinnost mlčet je časově neomezená. To mimo jiné znamená, že například zdravotní sestra musí lékařské tajemství zachovávat, i když už jako zdravotní sestra nepracuje.
Zdravotnický pracovník není povinnou mlčenlivostí vázán v těchto případech:
pokud pacient souhlasí s poskytnutím informací, pokud dojde ke zproštění povinnosti nadřízeným orgánem (ministerstvo zdravotnictví nebo Česká lékařská komora) v důležitém veřejném zájmu, pokud zvláštní právní předpis stanoví ohlašovací povinnost (např. trestní zákon - § 186 neoznámení trestného činu).
Často kladené otázky
Kdo všechno je vázán povinností mlčenlivosti?
Mlčenlivostí jsou vázáni všichni zdravotní pracovníci. Jsou to nejen lékaři a zdravotní sestry, ale také např. administrativní pracovnice, která zpracovává data pro zdravotní pojišťovnu, posluchači lékařské fakulty, studenti zdravotních škol.
Může lékař sdělit informace o pacientovi médiím?
Nikoli. Bez jejich souhlasu nesmí zdravotnický pracovník poskytnout informace o konkrétních pacientech nikomu, a to ani zástupcům sdělovacích prostředků. Lékař by mohl médiím předat pouze určité obecné informace o svých pacientech, ze kterých nebude možné vyčíst, o koho se jedná (např. informace o nárůstu počtů infarktu myokardu v posledním čtvrtletí). Lékař rovněž může sdělit médiím svůj názor na určitý problém či léčebný postup.
Mohou být informace bez souhlasu pacienta poskytnuty také někomu jinému?
Informace mohou být poskytovány pouze se souhlasem pacienta. Bez jeho souhlasu může zdravotnický pracovník poskytnout informace jen pokud je v důležitém veřejném zájmu nadřízeným orgánem zbaven mlčenlivosti nebo pokud tak stanoví jiný právní předpis. Informace o pacientovi jsou tak poskytovány například národním zdravotním registrům.
Kdy jsou o pacientově stavu informováni příbuzní?
Informace jiným osobám jsou poskytovány jen se souhlasem pacienta. To platí také o rodinných příslušnících. Informace jsou jim poskytovány jen, pokud si to pacient přeje. Existuje však výjimka. Pokud pacient není ve stavu, kdy by mohl určit osoby, které mohou být o jeho zdravotním stavu informovány (např. pacient v bezvědomí), mohou být informovány osoby blízké. Osobami blízkými jsou příbuzní v řadě přímé (rodiče, děti, prarodiče, vnuci…), sourozenec, manžel nebo partner (dle zákona o registrovaném partnerství). Za osoby blízké se považují také osoby v poměru rodinném nebo obdobné, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Mezi takovéto osoby se řadí další příbuzní v nepřímé linii (např. bratranec, teta) nebo opatrovníci, pěstouni a také druh a družka.
Jestliže pacient za svého života vyslovil zákaz poskytování informací o svém zdravotním stavu, nemohou být tyto informace sděleny ani osobám blízkým s výjimkou situace, kdy by se jednalo o informace důležité pro ochranu jejich zdraví nebo jiných osob (např. geneticky podmíněné či infekční choroby).
Může být o pacientově stavu informován jeho druh/družka?
Pokud je pacient ve stavu, kdy je schopen dát souhlas s poskytováním informací o svém zdravotním stavu, tak pouze s takovýmto souhlasem. Situace je komplikovanější, pokud pacient není ve stavu, ve kterém by souhlas mohl poskytnout. Zákon stanoví, že pokud je pacient v tomto stavu, informace se poskytnou také osobě v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Druh či družka obvykle tento požadavek naplňují.
Jak může dojít k porušení povinnosti mlčenlivosti?
Zdravotnický pracovník může povinnost mlčenlivosti porušit vlastním jednáním (např. poskytne informace třetí osobě bez souhlasu pacienta) nebo i bez samotného jednání. K tom dojde, pokud například umožní třetí přístup k těmto informacím.
Má pacient možnost odmítnout přítomnost mediků u svého vyšetření?
Ano. Medikové mohou získávat informace také pouze se souhlasem pacienta. U vyšetření tedy může student medicíny být, jen pokud s tím pacient souhlasí.
Jak může pacient postupovat, pokud lékař poruší povinnost mlčenlivosti?
Pacient si v tomto případě může stěžovat nadřízenému lékaře, případně podat stížnost ke zřizovateli zdravotnického zařízení nebo dalším subjektům (více o stížnostech najdete zde). Další možností je domáhat se zadostiučinění podáním žaloby na ochranu osobnosti, popřípadě došlo-li ke škodě, domáhat se soudně odškodnění. Porušením povinnosti mlčenlivosti je možno také spáchat přestupek nebo dokonce i trestný čin.
Musí lékař sdělit veškeré informace o léčbě samotnému pacientovi?
Ano, lékař musí pacientovi sdělit veškeré informace, které se týkají jeho léčby. Lékař může informace pacientovi nepředat, pokud má důvodné podezření, že by sdělení úplné a pravdivé diagnózy vedlo k závažném sebepoškození pacienta.
zdroj: ferovanemocnice.cz
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."
| < Předchozí | Další > |
|---|
Napsal: Redakce Čtvrtek, 29 Červenec 2010 09:30
















